Nejsmutnější člověk ze všech Řezník

[Text skladby „Nejsmutnější člověk Na Světě“]

[Pre-Hook]
Nikdy jsem se neuměl radovat ze života
Nikdy jsem necejtil to, co ostatní lidi cítí
Jenom strach, úzkost a temnota
Nemůžu se vymotat ze svejch vlastních sítí
Nikdy jsem se neuměl radovat ze života
Nikdy jsem necejtil to, co ostatní lidi cítí
Jenom strach, úzkost a temnota
Nemůžu se vymotat ze svejch vlastních sítí

[Hook]
Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem
Jsem nejsmutnější člověk ze všech, dochází mi dech
Vítr v zádech mě předběh a srazil na zem
Jsem sám sobě katem
Schizofrenik, sdílím lebku s psychopatem

[Verse 1]
Škola mě nebavila, vždycky mě srala
Omezovala celej život už od mala
Doufal jsem ve změnu, že konečně příjde štěstí
Ale je furt v nedohlednu, je to pořád píčou ke zdi
V létě jako v lednu jsem chladnej a blednu
Hlavu si setnu, mířim po spirále ke dnu
Když si v tramvaji sednu a vidím lidi se smát
Jen tak hudbu poslouchat řvát a tancovat
Nedokážu pochopit, kde se v nich bere ta energie
Když vidím štěstí druhých upadám do letargie
Je se mnou něco špatně, jak kdybych byl jinej druh
Vidím svět matně necítím vůni, ale puch
Jsem jako duch, mezi všema těma lidma
Otravuju vzduch, atmosféra je bídná
Pořád mluvim o smrti, vraždách a hnusu
Vyvalí se nějaký svinctvo vždycky, když otevřu pusu
Tolik o tom mluvim, že už neznám nic jinýho
Všem přeju to nejhorší, hlavně nic dobrýho
Mý myšlenky jsou černý, nikdy nezažil jsem radost
Pocit vyhoření mě ohlodal až na kost